Чёрный дельфин

Černý delfín

V Orenburské oblasti se nachází nápravné zařízení – kolonie- Černý delfín. Je noční můrou pro všechny doživotně odsouzené, i když mají na svých rukách krev mnoha obětí. Od roku 1967 z kolonie nikdo neutekl.

Jakákoliv chyba se přísně trestá. Odsouzený je přepravován do kolonie. Cestou z „antonu“ do areálu, ačkoliv je veden uzavřeným prostorem, může být viděn z některých budov města. Příbuzní  obětí, kteří nejsou spokojeni s rozsudkem, by si tak snadno mohli zahrát na odstřelovače. Vše se s vězněm tedy odehrává tak, aby jen stráž věděla, kdo a kdy bude vezen a on sám má na hlavě celou dobu kápi, aby nebyl poznán.

Nováčky čeká 15cti denní karanténa. Během ní jsou obeznámeni s vnitřními předpisy. Pokud při jejich plnění jakkoliv selžou, okamžitě to pocítí jak obuškem, tak slzným plynem.

Doživotně odsouzení nemají co ztratit a vedení věznice to dobře ví. Každou vteřinu, 24 hodin denně tam vládne díky mnoha letům zkušeností pořádek, za jehož porušení stihne viníka i jeho nejbližší kolegy trest. Řada novinek vznikla na základě hořkých zkušeností některých z nich. Není to tak dávno, co v jedné z Permských kolonií hodil vězeň elektrický vodič na dveře a přivolal dozorce. Ten sice zásah elektrickým proudem přežil, ale byl silně otřesen.  Nejednalo se o pokus o útěk.  Bylo to míněno jako vtip. Od té doby mají vězni elektřinu v celách pouze na kratičký čas denně.

V cele je  velmi malé okénko, kterým je vidět nebe. Spát je dovoleno  s rožnutým světlem a s tváří otočenou ke dveřím. Zakrytí hlavy či jen tváře je zakázáno. Pokud důstojník, který v kamerách sleduje dění v celách uvidí porušení, následuje trest. Vězni musí vstát, ohnout se, hlavu opřít o zeď, rozkročit nohy, ruce dát za záda a co nejvýše směrem k hlavě, roztáhnout prsty a otevřít ústa. Změna polohy je možná pouze při povelu „rozchod“.

Jednoho vězně vyvádějí na chodbu nejméně dva dozorci. Už jen pouhé přimhouření očí je považováno za útok a v ten okamžik lze použít obušek a slzný plyn. Navíc v případě, kdy se stane mimořádná situace, nad celami jsou navařeny kovové trubky, ke kterým se vězeň připoutá. Veškerý pohyb je sledován kamerami, odsouzení jsou s páskou na očích, s pokrčenými koleny, s hlavou přitisknutou co nejvíce ke kolenům.

Oficiálně mohou být v cele čtyři vězni. Většinou jsou umístěni po dvou. Ti nejnebezpečnější jsou na samotce. Občas se na základě požadavků administrativy vězni vyměňují. Kontrolní návštěvy se konají každých 15 minut. Kovovým cvaknutím se spustí kamera, odsouzený musí zůstat na místě, roztáhnout nohy, prsty na rukách, otevřít ústa, umožnit pohled pod i nad jazyk a potom odříkat hlášení ( jméno a příjmení, rok a důvod uvěznění). Uvolnit se může až k tomu dostane povel. Po každém příkazu musí odpovědět: „Ano, pane náčelníku!“

Veškerý nábytek v celách je kovový a je pevně přivařen k podlaze. Posunovat nejde ani židlemi. Pokud je někdo nemocný, léky jsou mu podávány malým okénkem na speciální dřevěné špachtli.

Po deseti letech, pokud se vězeň chová slušně, je mu povolena práce. Šití bot v cele, kde se nachází šicí stroj.

Každý doživotně odsouzený v Černém delfínu ví, že může podat žádost o milost po 25 letech odpykání trestu. Proto, pokud by se jednalo o znovuzavedení trestu smrti, by byl každý vězeň pro jeho obnovu.

Přibližný harmonogram Černého delfína

6:00 budíček, úprava lůžka, osobní hygiena, úklid cely

6:30 snídaně se zapnutým rádiem

7:15 zapnut elektrický proud do zásuvek, možno použít holící strojky nebo vařit vodu na čaj

8:00 začátek ranní kontroly, je vypnuto rádio

9:00 prohlídka vězeňským lékařem

10:00 ranní vycházka ve speciální komoře, pár metrů dlouhé. Ve stejné době odchází nemocní do lékařské ordinace

13:00 oběd

13:50 úklid cel

14-17:00 opětovně zapnuté rádio

18:00 večeře

20:00 večerní kontrola

20:30 k potřebám vězňů opět zapnut proud do zásuvek a rádio

22:00 noční klid

Doživotně odsouzení mají tři druhy zábavy: víru v Boha, knihovnu a práci ( šití bot). V modlitební místnosti smí mít vězeň pouze jednu ruku volnou. Druhá je v poutech u opasku.

Z Černého delfína vede pouze jedna cesta ven. Na hřbitov.