Чёрный беркут
Černý orel – neoficiální název trestanecké kolonie zvláštního režimu pro doživotně odsouzené vězně ve vesnici Lozvinskij, okrsku Ivdel ve Sverdlovské oblasti. Oficiální název je PKU IR 56 OUID. Limitní počet uvězněných je 499.
V sovětských dobách to byla jediná kolonie, ve které si odpykávali trest pachatelé odsouzení k trestu smrti. Ten byl nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí v nejtěžších podmínkách.
Černý orel byl nejtěžším žalářem SSSR.
Kolonie je rozdělena na dvě části. V jedné jsou odsouzení, kteří si odpykávají trest 20-25 let odnětí svobody a v druhé části jsou doživotně odsouzení. V roce 2011 vznikl plán na výstavbu nové budovy s novými třemi sty místy pro odsouzené.
Neformální název je odvozen od sochy černého orla z betonu, který drží v drápech hada a zdobí malou fontánu u administrativní budovy. Neobvyklý památník vyrobil bývalý vězeň Hadas Zakurjajev, odsouzený za vraždu na 25 let odnětí svobody.
Kolonie se nachází na útesu. Je tedy nemožné, aby někdo vykopal podzemní průchod. Na věžích hlídkují většinou ženy. Je to jednoduchá a lehká práce. Kolonie má vlastní kostel, který vězni postavili v roce 2006. Sloužit přijíždí kněz ze Severouralska Vladimir Dushin.
Doživotně odsouzení ( v roce 2010 to byl počet 48 z 273 uvězněných) pobývají ve velmi strohých celách, většinou po dvou, dle nejvhodnějšího výběru psychologa. Uvnitř cely jsou dvě palandy, stůl, lavice a v rohu kbelík místo toalety. Budíček je v 6:00 hodin, následuje snídaně, ranní kontrola ubikací, oběd, procházka a noční klid začíná ve 22:00 hodin. Spát mohou vězni pouze při rozsvíceném světle. Přes den je ležení zakázáno. Mohou pouze sedět a psát třeba dopis rodině nebo je-li papír, stížnosti soudu. Televizory nejsou. Ale za to dvě knihovny. Jedna duchovní a druhá sekulární.
Doživotně odsouzení nemají možnost pracovat. Procházky nejsou pod širým nebem,ale ve speciální uzavřené místnosti.
Odsouzení na dobu 20-25 let ( v srpnu 2010 jich bylo 225) žijí v běžných vězeňských podmínkách. Mají právo na telefonáty s rodinou a to neomezeně, mohou dostat tři dopisy a tři balíky ročně. Pracují na pile, v dílně tesaře, v garážích. Je možné pracovat na zahradě a na poloviční úvazek na farmě, kde se chovají prasata. Podle komisařky pro lidská práva ve Sverdlovské oblasti Taťjany Merzlyakové, má Černý orel v současnosti nejlepší podmínky pro „doživotníky“ v Rusku.
V roce 1989 došlo v kolonii k povstání. Vězni si vzali rukojmí, zavřeli se v administrativní budově , požadovali auto a peníze. Vojsko neprodyšně uzavřelo okolí a povstalci se nakonec vzdali. Od té doby se nikdo o útěk či vzpouru nepokusil.
