Владимир Николаевиč Николаев (Vladimír Nikolajevič Nikolajev)

Владимир Николаевиč Николаев
Rok narození: 1959
Státní občanství: Rusko
Přezdívka: Novočeboksarskij lidojed
Trest: odnětí svobody na doživotí
Počet vražd: dvě
Motiv: kanibalismus
Datum uvěznění: 25. 5. 1999

Dávno před tím, než Nikolajev spáchal svoji první vraždu, trávil spoustu času ve vězení za krádeže, loupeže, rozbroje. Poprvé v roce 1980. Pak ještě dvakrát. Na svobodě nepobýval příliš dlouho - dva až tři měsíce.  Jen tentokrát byl mimo vězeňskou celu již sedm měsíců. Jeho přátelé o něm vyprávěli, že je uzavřený, nespolečenský a když se opije velmi hlučný.  V těch posledních sedmi měsících svobody začal zabíjet.
První vražda, jak Nikolaj uvedl, se stala náhodou. V opilecké rvačce pěstí nešťastně zabil společníka. Netušil, že je mrtvý. Vzal ho jednoduše přes rameno, odnesl k sobě domů a snažil se ho pár fackami a studenou vodou probudit. Teprve poté si uvědomil, co se stalo. Tělo rozřezal na menší kusy a tehdy se rozhodl, že lidské maso ochutná. Odřízl kus nohy, dal ji vařit a hotový vývar snědl. A protože mu příliš nechutnal, ze zbytku nohy nakrájel steaky a ty osmažil. Částí naporcovaného masa podaroval kamaráda. Ten je dal doma své ženě, která nasytila děti a ještě část vyměnila za alkohol.
Druhá  vražda s následujícím kanibalismem již byla vědomá. Část masa použil pro svoji potřebu a část, tu menší, prodal na trhu.
Vrah kanibal měl jednu gurmánskou slabost. Masové knedlíčky (пелмени). Rozhodl se, že pohostí své sousedy. Udělal bohatý piknik na verandě. Všem řekl, že mají tu čest ochutnat klokaní maso. Ale zrovna ty masové knedlíčky měly zvláštní chuť. Jedna z přítomných si jich pár schovala a později odnesla k praktickému lékaři s dotazem, co to vlastně jedla. Lékař jednoduchou analýzou našel v jídle stopy lidské krve.
Nikolajev byl zatčen pro podezření z vraždy. Ke svým zločinům se otevřeně přiznal. V jeho bytě objevila policie větší množství fragmentů lidských těl. V průběhu vyšetřování byla jeho největší starost, co se asi stane se zbytkem masa, které mu bylo "zabaveno". Bylo mu sděleno, že po provedení identifikace dostanou části těl příbuzní, aby je mohli pochovat. Kanibal s klidným a nevinným hlasem vyšetřovatele požádal o to, jestli by maso nemohl dostat zpět. Chtěl by hostinu, jejíž příprava mu dala tolik práce, dokončit. Jeho neuvěřitelný požadavek forenzní psychiatr vysvětlil tím, že Nikolajev má myšlení velmi primitivního tvora. Nemohl proto pochopit, proč mají být zásoby  potravin pohřbeny.
V roce 1997 soud odsoudil Nikolajeva k trestu smrti. Ten mu byl o dva roky později zmírněn na trest doživotní. Zpočátku se mu tato změna líbila. Doufal, jak uvedl v jednom ze svých četných rozhovorů pro televizi, že po dvaceti pěti letech požádá o prominutí zbytku trestu. Netušil však, jaká jeho budoucnost bude a že trest smrti, by pro něj byl býval přijatelnější než to, co následovalo.

Černý delfín. Trestanecká kolonie. V Rusku nejobávanější a s nejhorší pověstí, se zvláštním režimem pro doživotně odsouzené. Stojí v městečku Sol-Ileck v Orenburgském kraji u jezera Razval. Jedná se o největší trestaneckou kolonii svého druhu v Rusku. Pojme až 1600 lidí. V současné době je v ní uvězněno 700 trestanců. Počet zaměstnaných je 900. Kolonie dostala své jméno po fontáně se sochou černého delfína, která je umístěna na nádvoří. Z této kolonie nikdy nikdo neutekl. Má nejpřísnější trestanecký režim. Vězni jsou udržováni ve skoro naprosté izolaci od ostatních odsouzených. Na některé z nich míří 24 hodin sledovací kamera. Právě mezi ty patří Nikolajev. Je pod neustálým dozorem v cele. Pokud ji musí v nejnutnějším případě opustit, hlídá ho policista s ostře vycvičeným psem. Vstávat musí každý den v 6 hodin ráno a do 16 hodiny si nesmí sednout ani lehnout. Při opuštění cely má zakrytou hlavu kápí, aby si nemohl zapamatovat cestu. Z cely je malinkatým podstropním okýnkem vidět nepatrný proužek nebe. A hodinová vycházka není o nic lepší. Odehrává se v uzavřeném boxu, který je jen o kousek větší než cela.  Odsouzený nikdy nemá nárok na návštěvu. Neexistuje společné jídlo či jakákoliv společná událost se spoluvězni. Jediná cesta ven - je cesta na hřbitov.

Píše se rok 2015 a Vladimiru Nikolajeviči je 56 let. Stále setrvává v cele hlídané 24 hodin kamerou. Samotka číslo 174.  Každé ráno začíná se spoutanýma rukama za zády, v hlubokém předklonu a odříkává velmi rychle a nahlas tolikrát řečené hlášení: " Dobré ráno pane náčelníku! Odsouzený Nikolajev, narozen v roce 1959. Odsouzen podle 105, 152, 162 trestního zákona Ruské federace. Zabil jsem dva lidi. V roce 1997 jsem dostal trest smrti. V roce 1999 mi byl rozhodnutím prezidenta trest smrti zmírněn na trest doživotí."

Nikolajev má na obrazovkách kamerového systému bílou a kamennou tvář. Jen někdy se do ní dlouze zadívá s nepatrným úšklebkem rtů. O čem sní vrah kanibal?